Po delší době zase Minutovka. Je tu nový měsíc, nový školní rok. Řekl bych školní rok, který nikdo z nás ještě nezažil. Jsem rád, že už se mě škola netýká. 😀 Hlavně teď, když vlastně člověk neví, co může a nemůže. Ale co, školu, roušky, covidy neřešme, na to je čas. Dnes chci psát o jedné události s doručováním zásilky. Nějaký zážitek s podobnými firmami má asi každý. A celkem hodně jich mám i já.

Dokonce už mi někdo říkal, že podobné situace přitahuji. Je to možný, protože podobných příhod bylo fakt hodně. Ta poslední mě pobavila, navíc bylo celkem jedno, kdy zásilku doručí. Nebudu tu psát, jaká to byla společnost, ono je to stejně jedno. Tak jdeme na samotnou událost:

Následující den se ozve kurýr…

Objednával jsem poháry pro jednu sportovní událost. Psal jsem si i s pánem, kde jsem trofeje objednával. Zásilka byla odeslána o pár dní déle, ale to vůbec nevadilo. Pán píše, zásilka byla odeslána, zítra by se mělo PPD ozvat. Tak jsem si říkal, super. Byl jsem se ještě podívat, zda mám u sebe dostatečnou hotovost, nebyl jsem si jistý, zda lze platit kartou. To bylo třeba v úterý.

Následovala středa, kurýr se opravdu ozval. Po obědě mi zvoní telefon, tak ho zvednu:
Kurýr: Pane č22 jste doma? (ještě se představil)
Já: Ano, jsem.
Kurýr: Za minutku jsem u vás, mám zásilku firmy XY za takovou částku.
Já: Dobře, můžete přijet.
Kurýr: A prosím připravte si hotovost, nyní nejde platit kartou.
Já: Dobře.
Kurýr: Tak za minutku jsem u vás.
Já: Zatím na shledanou.
Šel jsem tedy pro peníze, a čekat ke dveřím. Čekám, minutka pryč, kurýr nikde. Tak jsem si začal prohlížet nějaký leták u dveří. A opět zvoní telefon:
Kurýr: To jsem opět já, tak jsem na místě.
Já: Já taky, ale vás nevidím.
Kurýr: Stojím u hlavní silnice.
Já jsem nevěděl, co říct, nakoukl jsem více do ulice, abych se ujistil, jakou barvu mají baráky vedle, navíc jsem slyšel nějaké auto, snažil jsem se popsat, kde by měl být, a zjistit, kde se kurýr nachází.
Kurýr: Jsem na adrese XY, vedle budovy státního zastupitelství.
Já: To jsem kurýrovi neříkal, ale ani jsem netušil, že tu podobná instituce má budovu. A už vůbec jsem netušil, že by tato budova mohla sousedit s naší ulicí.
Popsal jsem kurýrovi, kde ta ulice opravdu je.
Kurýr: Aha, tak to vím, tam jsem byl. Zkusím přijet za hodinu nebo další den.
Já: Dobře, stačí to zítra.

Další den už to bylo v pořádku. Včetně zásilky, i ta byla celá a neporušená. Hurá! Máme poháry na turnaj! 😀 Naštěstí fakt nešlo třeba o čas, apod. Takže se tomu člověk může s klidem zasmát.

Na Vánoce další komplikace

V době Vánoc čekám další komplikace. Navíc teď budou vánoce i s koronou. A vlastně i bez viru je to z pohledu doručování náročné. Tak snad to dopadne dobře a nedají nám Ježíška do karantény! 😀 No, bude to ještě zajímavé, ale Vánoce jsou ještě relativně daleko. Tak zatím buďme v klidu, panikařme až později! 😀 Jinak se klidně pochlubte, co se přihodilo VÁM! 🙂