Vítám Vás u prvního rozhovoru. Rozhodně není poslední. Jsem rád, že Vám mohu nabídnout rozhovor s touto sympatickou dvojicí. Je to jen pár otázek, ale to stačí, když se tazatel takhle rozepsal. Příjemné čtení a určitě se na jejich tvorbu podívejte. Myslím, že Vás bude bavit. Na konci najdete odkaz.
Na úvod, jak se představíte divákům, kteří Vás neznají?
Ani nevím jak představit jednoduše takový dva šílence jako jsme my dva. 😀 Prostě jsme dva blázni, co milují život, cestování, jídlo, dobrodružství a který děsí slova, jako jsou: nuda, stereotyp a musím. Oba dva jsme si v životě prošli těžším obdobím, ze kterýho jsme vyšli snad o něco moudřejší, pokornější a s vidinou toho, co od života chceme. Jsme spolu nějakých 7 let (pozn. red. opravdu 7 let, nedávno mél tento pár výročí) a za tu dobu jsme zjistili, že to co nás nejvíc naplňuje je cestování a ochutnávání toho, co život nabízí. Díky tomu nám začalo být Česko poněkud malý, tak jsme ze začátku hodně cestovali po Evropě, byli jsme snad každé dva měsíce někde na cestách.
Evropu milujeme, ale někde tam v jádru nás byla touha poznat Ameriku. Rozlouskly to levný letenky do Ameriky, kterou jsme si zamilovali hned po tom, co jsme vystoupili z letadla. Po několika dalších výletech do USA ta touha začala tak sílit, že jsme obětovali vše, co jsme měli, náš veškerý majetek, zázemí, které jsme si v ČR vybudovali, rodinu apod. Dva roky jsme tvrdě makali na tom, abychom si mohli vyzkoušet život v Americe. To všechno se nám podařilo a momentálně žijeme druhým rokem na Floridě, kdy pro nás myšlenka návratu do ČR je naprosto nemyslitelná. Začali jsme natáčet videa na youtube o životě v Americe, máme blog a já jsem v prosinci 2017 vydala svoji první knihu „Nechci jen existovat, chci žít“. Tohle nás momentálně naplňuje neskutečným způsobem, protože se oba s Balůem realizujeme v tom svém, ale dohromady tvoříme skvělý projekt. Balů se věnuje natáčení a veškeré technice okolo a já se zase věnuji psaní. Jo a jmenujeme se teda Terka a Balů a na youtube si říkáme LiveMore. 😀
Proč zrovna Amerika?
Na tohle se nás ptá asi každý a je těžký tak jednoznačně odpovědět. Troufám si říct, že jsme toho procestovali opravdu hodně a máme určitý rozhled. Ale každá cesta z Ameriky zpět do ČR obnášela slzy, deprese a smutek. Naopak když jsme přistáli na americké půdě, tak jsme cítili, že jsme doma. Je to asi hodně o pocitu a toho, kam nás vtáhlo srdce. Balů vždycky říká, že nemusíme nutně zemřít tam, kde jsme se narodili. Já zase říkám, že domov je pro mě tam, kde je Balů. Takže jsme ani jeden na České republice nijak zvlášť nelpěli.
Amerika je nám bližší svoji mentalitou. Lidé se na vás neustále usmívají, ať jste kdekoliv, tak s vámi pořád někdo mluví. Když se ocitnete v tíživé situaci, tak se vždy najde někdo, kdo vám pomůže a je úplně jedno, že se vidíte poprvé v životě. Spousta věcí nám tady dává mnohem větší smysl a rozhodně se cítíme víc svobodně. Ať už ze strany lidí, úřadů a celkově systému. V ČR jsme měli pořád pocit, že se musíme obhajovat, že nejsme špatní. Vše tady funguje na důvěře a lidskosti. Samozřejmě je všude chleba o dvou kůrkách, ale proč si ten chleba nenamazat marmeládou.
Jaký je život v Americe? Hodně se o tom básní, ale jaká je realita?
To máš pravdu. Hodně se o Americe básní. Básní o ní především lidi, kteří jsou tady šťastní, což je asi v pořádku. Patříme mezi ně. J Ono všichni ukazují především ty plusy, který Amerika nabízí a ukazují ten krásný American Dream. Ale za American Dream se skrývá neskutečný boj, dřina a odříkání. Pokud tedy zrovna nejste syn nebo dcera z povolání anebo nevlastníte ropné pole.
V Americe panuje těžký kapitalismus. Na co si nevyděláš, to nemáš. Nikomu tady nespadne jen tak nic do klína. Jsou tady hodně vysoké náklady na život, i když se člověk snaží žít úsporně. Samotní Američani mívají většinou dvě práce a dřou od nevidím do nevidím. Neexistuje tady něco jako dovolená, mateřská apod. Chceš práci? Tak makej, za tebou stojí fronta lidí, kteří by tu práci místo tebe vzali všema deseti. Je tady obrovská konkurence ve všech směrech, takže je docela i oříšek rozjet firmu.
Z druhé strany je tady člověk schopen se vyšvihnout pomalu z ulice na ředitele velké korporátní firmy. Moc se tady nehraje na tituly, ale na to co umíš a jak jsi schopný. Američani vždy ocení člověka, který se nebojí práce, je kreativní a jde si za svým. Proto je Amerika tak oblíbená. Můžeš se tady stát čím chceš, pokud na tom budeš tvrdě makat.
Ti co byli v Americe a vrátili se zpět do ČR a nejsou schopni na Ameriku říct nic pozitivního, jsou právě většinou ti ztroskotanci, co čekali, že jim na letišti udělají welcome drink, nabídnou práci, bydlení a krásný auto. Jejich zklamání pochází většinou z toho, že zjistili, že aby mohli žít ten snový život, tak musí makat. To je nespravedlnost, co. 😀
Když bych měla mluvit za nás, tak jsme se trochu báli, že vidíme Ameriku moc růžově a budeme zklamaní. Opak byl pravdou. Je tady spousta věcí, na který jsme si přišli až časem a co nás fakt štvou, ale absolutně to nepřevyšuje to, jak jsme tady šťastní. Měli jsme sice trochu jiné představy, čekali jsme, že vývoj firmy půjde rychleji, ale všechno zlé je k něčemu dobré a vyšli jsme z toho zase zkušenější a hlavně rozhodnutí vydat se jiným směrem.
Jak dlouho trvá vytvořit knihu a co tě k ní vedlo?
Kniha „Nechci jen existovat, chci žít“ byla naprosto spontánní záležitost. Byl to vždycky můj sen napsat knihu, ale pořád jsem to odkládala na to „až jednou“. Pak jsme se takhle s Balůem o něčem bavili a já mu říkám, že bych jednou chtěla napsat knihu. A on mi říká: „A proč ji nenapíšeš teď?“ A já si řekla, no jo proč ne teď? Na co vlastně čekám? A tak jsem si začala dávat dohromady myšlenky, příběh a poslání, které bych chtěla tou knihou sdělit. To všechno mi trvalo necelý rok. Ani jsem neměla žádný konkrétní motor, který by mě vyloženě vedl. Vždy mě bavilo psaní a vždy jsem ráda byla pro lidi nějakým způsobem motivací nebo inspirací. Tak jsem si řekla, že by byla škoda, aby moje psaní skončilo v šuplíku. A udělala jsem dobře. Kniha měla úspěch. Lidé mi píšou, že u čtení knihy pláčou, smějí se a že je nakopla k tomu, aby zvedli zadek a udělali krok k tomu, splnit si své sny. Co může být pro autora víc, než taková úžasná zpětná vazba. J Jsem za to moc vděčná.
Video o YouTube money jsem viděl. Tu tvorbu asi máte hodně rádi? Ve Vašich videích jsem to tak tedy cítil.
Tvorba na youtube nás baví fakt hodně. Myslím, že jsme pro youtube ti správní lidi. Jsme šoumeni, na nic si nehrajeme, nebereme se tak vážně, jak všichni ostatní a rádi se předvádíme. Takže si myslím, že jsme schopní udělat jak show, tak seriózní informativní videa anebo krásný vlogy z našich cest. To, že nás to baví, se rozhodně odráží právě i na naší tvorbě.
Na jejich Youtube najdete více. Nebo tuto dvojku naleznete na různých sociálních sítích. Příště třeba z karavanu. Otázek mě napadá dost, ale dost si jich zodpovíte jejich sledováním. 🙂
3 názory na “Rozhovor: Live More”
Jsou to jedni z mála youtuberu ktere strašně ráda sleduji. Na nic si nehrajou protoze to nemají za potřeby. Super kanál všem doporučuji. A článek je super jen tak dál
Podle mě to jsou podvodníci a umírnění neonacisté. Pořád nadávají na cenzuru, ale přitom komentáře mažou po stovkách.
Kdo?