Přináším Vám rozhovor s Tomášem Plekancem. Pokud Vás zajímá, jak to má s Luckou, tak musíte jinam. To zajímá jiná média. Pro mě byla čest, dělat s Tomášem rozhovor. Určitě mě nezajímají a nebaví bulvární nesmysli. Takže ty tady nenajdete. Pohodlně se usaďte, rozhovor začíná.
Myslel jsem si, že po tomto šampionátu ukončíte reprezentační kariéru. Přál jsem Vám ideálně medaili. Ta bohužel nepřišla, přesto to byl jaký šampionát?
Šampionát to byl dobrý, až na tu medaili, jak už jsi zmínil. Potěšila mě ta spousta fanoušků, která nás přijela podpořit. V některých zápasech to bylo skoro domácí prostředí a to je jeden z těch nejkrásnějších zážitků v národním dresu.
Vy jste jel vždycky. Reprezentovat je čest, ale když se neuspěje, tak Vás i celý tým kritizují různá média. Přijde mi, že si neuvědomují, že jedete bojovat. Jaké to je, když Vám různá média nebo fanoušci nadávají?
Tak s tím se asi musí počítat. Nikdy mi to nějak nevadilo, hokejově jsem vyrostl v Montrealu, kde jsou kritiky, pochvaly, názory na denním pořádku, takže pro mě to není nic nového. Pokud bych se mel řídit kritikou médii, tak bych musel dávno s hokejem skončit 
.
.Dosáhl jste na více jak 100 zápasů v reprezentaci. Znamená pro Vás tento milník něco? Já bych to chápal u hráče, který hraje v Evropě. Evropské soutěže vychází vstříc reprezentacím. NHL příliš ne.
Pokud by mi někdo před 15-20 lety řekl, že odehraji 100 zápasů za reprezentaci, 11 mistrovství světa, tak bych si myslel, že je blázen. Je to krásny, ale víc než statistiky a čísla jsou pro mě zážitky, emoce spojené s medaili, kterou jsme získali třeba v Rize, Bratislavě či Helsinkách, potažmo reakce opravdových fanoušků, který třeba potkávám na ulici a gratuluji k medaili nebo k pěkným týmovým výkonům. K takovým šampionátům patřila třeba Moskva 2016 nebo i částečně letošní Kodaň Zlato na Staromáku sice za ty roky nevyšlo, ale každý nemůže mít všechno….
Když jsme u těch čísel, tak v NHL se blížíte k hranici 1000 zápasů. Sezona 2005/06 pro Vás byla první, kterou jste strávil celou v NHL. Tehdy jste byl benjamínek. Teď už platíte za zkušeného borce. Jak se mění Vaše role? Třeba úkoly v útoku a obraně?
Tak ta role se mění v mnoha směrech. Z ice-timu ubylo par minut za poslední 2 roky, stejně tak přesilových her, ale i když to vypadá na první pohled negativně, tak pro mě je to obrovská výhoda. Pokud bych uměl hrát jen ofenzivně, tak par let už v NHL pravděpodobně nehraji, ale díky schopnosti plnit i roli “shutdown” útočníka, tu kariéru mam o par let v NHL prodlouženou, a vlastně to je stejná situace jako v reprezentaci, pokud by mi někdo řekl, že odehraji 1000 zápasů v NHL a budu v ni hrát ještě ve 36-ti letech, tak bych si myslel, že se taky zbláznil….
Hráči ze zámoří se často omlouvají, protože nemají smlouvu na další sezonu. Vy jste byl vždycky v Montrealu, kde jste tento problém řešit nemusel. Ale pokud se nemýlím, tak teď po angažmá v Torontu v takové situaci jste, přesto jste na šampionát jel. Nebál jste se případného zranění, apod.?
V tomhle samozřejmě chápu spoustu hokejistů, kteří se rozhodnou nejet. Zranění se stávají, a pár hokejistů by se asi našlo, kteří se na MS zranili. Já jsem v ty situaci asi nikdy nebyl, až toto MS, ale jelikož mi bude na začátku příští sezony 36 let, tak samozřejmě už tam takové riziko, co se týče v poměru zranění/smlouva není. Každopádně risk to samozřejmě je, i s ohledem na tolik odehraných zápasů za posledních 15 let…
Jaký je život v zámoří? Potažmo v Kanadě. Vaše kariéra probíhala hlavně v Montrealu.
Život v zámoří je fajn , těžká otázka na kterou se dá samozřejmě odpovídat dlouho. Pro mě je Montreal druhým domovem, kdykoliv se vracím z cest do Montrealu, přijde mi, že se vracím domů, takže to asi hovoří za všechno.
, těžká otázka na kterou se dá samozřejmě odpovídat dlouho. Pro mě je Montreal druhým domovem, kdykoliv se vracím z cest do Montrealu, přijde mi, že se vracím domů, takže to asi hovoří za všechno.
Jak si užíváte roli otce? Máte 2 syny. Budou hokejisté jako Vy?
Uvidíme, myslím, že na to je ještě brzy. Určitě je do ničeho netlačím, ale budu rád, když budou umět od každého něco, ale ať dělají, co si vyberou a co je bude nejvíce bavit.
Sledujete výsledky třeba české extraligy? Nebo Kladna, kde jste hokejově vyrůstal?
Výsledky sleduji, jak extraligu, tak samozřejmě Kladno. Za sezonu si vždycky na pár zápasů za rok čas udělám, v Montrealu mam navíc ČT Sport, tak mám celkem přehled i o extralize.
Sledujete třeba fotbal? Mě přijde, že hokejista vydrží vše, kdežto fotbalista lehne po každém zákroku. Kolikrát mi to i vadí, rád se vracím k hokeji. V hokeji dochází méně k filmování. Tento nešvar se sice rozrůstá, ale je to ještě snesitelné.
Fotbal samozřejmě taky sleduji, i když dřív jsem ho sledoval podrobněji, teď už jen větší akce, zbytek tak nějak okrajově. Nejradši mám anglickou Premier League.
Přeji Vám hodně štěstí v kariéře i v životě. Děkuji, že jste si udělal čas a třeba někdy na slyšenou. Snad se Vám rozhovor líbil a otázky byly položeny vhodně. 🙂
