Když se dívám na dnešní hry, tak se musím smát. Ostatně v elektronice jde vše kupředu, to platí i u videoher. Na úvod bych řekl, že mě spíš baví různé sportovní a závodní hry. Zahrál jsem si pár akčních her, třeba série Counter Strike. Her je spousta, každý má rád něco jiného. Někdo rád střílí soupeře, někdo vylepšuje své postavy a někdo třeba rád vůni benzinu. Toho virtuálního.

Pamatuji si, jak jsem se strýčkem válčil v olympijských hrách. Většina těchto her je založena na střídavém mačkání kláves. Naše soupeření bylo dosti hlasité, ale klávesnice to vydržela. Pak jsem ještě dostal OH 2008, ty tehdy můj počítač nezvládal, tak jsme o nějaký rok později válčili u kamaráda. Jeho počítač si s Pekingem poradil. Opět proti sobě. Souboj proti umělé inteligenci je nuda. A myslím, že si to nemyslím sám.

Pamatuji si, jak jsem ve FIFĚ 2002 hrál za Spartu proti Brazílii. Z českých klubů moc na výběr nebylo. V NHL 2001 komentátor furt říkal “Save by Hašek.” Ve formulích jsem rád boural do ostatních, protože fyzika byla ještě v plenkách. Ale nejvíce jsem ujížděl na závodní hře Colin McRae Rally 2. Později jsem měl vše odemčené, takže jsem třeba závodil ve starém Mini, nebo v české Oktávii. Dnes už tyto modely najdeme jen stěží. I hry vypadají jinak. Pro zajímavost přidávám video z evoluce jedné závodní hry. Zajímavé, že? Hrám se budu ještě věnovat, ale dnes jen stručně.

Co baví Vás? Co jste hráli v mládí VY? Napište do komentářů. 🙂